Vítkovice
- Dolní oblast Vítkovice zahrnuje soubor industriální architektury – černouhelný důl, koksovnu a provoz vysokých pecí. Celý komplex, kterému se říká ostravské Hradčany, je zapsaný v seznamu Evropského kulturního dědictví a aspiruje také na zapsání na seznam UNESCO.
- Železo se v malých pudlovnách na Ostravsku vyrábělo už v 17. a 18. století. Použití kamenného uhlí v hutnictví a vynález parní lokomotivy v 19. století umožnil prudký rozvoj železářství. Založení železáren ve Vítkovicích je spjato s osobností F. X. Riepela, který dobře znal technologii tavení a zpracování surového železa.
- Až v roce 1851 začal vznikat základ komplexu, který známe dnes, totiž důl Hlubina s vysokými pecemi a koksovna. Spojení mezi jednotlivými částmi výroby zajišťovaly pásové dopravníky a dopravní mosty.
- Jde o jediný komplex svého druhu v Evropě. Nikde jinde nenajdeme pohromadě celou proceduru od těžby uhlí přes úpravnu, výrobu koksu až po výrobu surového železa.
Historie
- Výroba železa na severní Moravě a ve Slezku má dlouholetou tradici. Železo se v malých pudlovnách vyrábělo v Pobeskydí již v 17. a 18. století.
- Prudký rozvoj železářství na Ostravsku v 19. století umožnily hlavně dvě skutečnosti: použití kamenného uhlí v hutnictví a vynález parní lokomotivy.
- V tehdejší době nejznámější Frýdlantské železárny převzal v roce 1826 do vlastní správy olomoucký arcibiskup Rudolf, bratr rakousko-uherského císaře.
- Založení Vítkovických železáren je úzce spjato s osobou F.X.Riepla, profesora na vídeňské polytechnice, který pracoval jako odborný poradce v otázkách dolování a hutnictví na olomouckém arcibiskupství.
- Byl si vědom skutečnosti, že produkce dřevouhelných vysokých pecí ve Frýdlantě, Bašce, Čeladné a na Těšínsku v tehdejší době – na počátku 19. století – závisí na velikosti lesního bohatství a že produkce těchto pecí nebude dostačovat poptávce po železe k výrobě kolejnic (začala výstavba tzv. Severní dráhy Ferdinandovy – první parní železnice z Vídně do Haliče).
zdroj: http://www.dolnioblastvitkovice.cz/
