Novinky
pátek, 24. října 2014

Anketa

Ve spolupráci s výzkumnou agenturou Mr. Think jsme pro Vás připravili anketu. Agentura Stenmark se dotazuje přímo v ulicích Ostravy, zároveň je možné vyplnit tuto anketu online.

čtvrtek, 16. října 2014

Podpořte veřejnou diskusi na Facebooku

Dne 16.10. jsme spustili facebookové stránky Ostravica2020, na kterém budeme aktuálně informovat o nadcházejícím dění ohledně bloku budov Ostravice.

čtvrtek, 16. října 2014

Připravujeme anketu

Ve spolupráci s výzkumnou agenturou Mr. Think pro Vás připravujeme anketu, zaměřenou na současný stav ostravice a možný její budoucí vývoj.

Pozvěme lidi opět do měst

…Procházím se od divadla udržovaným parkem kolem kašny s fontánkou svádějící k osvěžení směrem ke Cafe del Europe. Smekám klobouk a známým posunkem zdravím pana radního, který se zvídavým synkem pozoruje třpytící se vodotrysk. Z balkonu Moravskoostravské obchodní a průmyslové banky shlíží pan řídící se svojí půvabnou ženou, a hrdě pozorují dění na náměstí, vystavujíc se  jižnímu slunci.

Nadstrážmistr Káninský diskrétně, avšak důsledně napomíná hlouček rozjařených výrostků, vědom si své vyšší, nedávno nabyté hodnosti a respektu, jenž si mezi obyvateli rychle a bez zbytečných násilností získal. Možná i proto nedovoluje si jej nikdo nazývat za jeho zády jinak, nežli „pan Káral“ - oproti jiným, mnohem peprnějším výrazivům pro ostatní, ne tolik noblesní strážníky.

Upravený prostor před divadlem se stal oblíbenou kolonádou místních občanů s možností promenády až k místní řece Ostravici s vyhlídkou na majestátní hrad. Výborná, ručně pražená káva v Cafe del Europe vábí svou libou vůní do místa další a další obyvatele. Rušno je zde i ve všední den, kdy jsou otevřena banka spolu s obchody. Lavičky nabízející odpočinek unaveným nohám měšťanů, kaštany, střežící jejich stíny, cinkající vodopád kapek tryskajících ze známé fontány, kavárny, malebná zákoutí postranních uliček i linoucí zvuk flašinetu, který jak dirigentova hůlka udává rytmus proudícímu životu kolem, to vše jim dává desítky důvodů přijít právě sem.

Na okamžik se zasním a vidím sebe, jako malého chlapce, který radostně pobíhal mezi chlívky s vepři na tehdejším Svinském trhu v místě dnešního divadla. Tento kontrast zdá se mi poněkud úsměvným. V tom mě z radostných představ probudí klábosející sousedky z vedlejších partají, jelikož řeč přenesená z pavlače na náměstí má přece zcela jinou úroveň! I jim kývám na pozdrav, a snažím se letmo odhadovat, co na mě shledají zajímavého tentokrát, a co se za moment jako by náhodou a samozřejmě stane součástí jejich náročných konsultací poněkud nenáročných témat. Opouštím Antonínovo náměstí celý rozechvělý, plný očekávání co asi pouliční život zapíše do kočičích hlav dalším dnem…